Záhadným řízením osudu jsme se s Májou a Mátějem cestou domů z kroužku ocitli v obchodě s oblečením. Slevy kam se podíváš :)
Majda nutně potřebovala triko s dlouhým rukávem.
Obcházely jsme stojany a hledaly to správné triko. Matěj nás zatím zpovzdálí sledoval. Majda si vybrala dvě trička s jednorožcem, ale velikost se mi moc nezdála, že je tedy vyzkouší. Matěj nadšeně kroužil mezi stojany: "Mamí, můžu taky triko?"
Vysvětlila jsem mu, že triček má dost, ale pyžamo by potřeboval.
Majdalenka zatím hořce plakala, protože trička jí byla malá a větší neměli.
Jednou rukou a očima vybírám s Máťou pyžamo, druhou rukou a pusou utěšuju Máju, že není konec světa.
Našla jsem pyžamo s dinosaurem, podávám ho Matějovi, jestli se mu líbí.
Majda stále štká. Otočím se k ní a snažím se jí vysvětlit, že i bez trička s unicornem se dá žít.
Otočím se zpátky a hledám Matěje, ten už s blaženým výrazem na tváři oblečen v pyžamu právě vychází z kabinky. Rozený manekýn.
Zůstala jsem stát v údivu. Zimní bunda, mikina, triko, oteplováky.... jak to mohl stihnout.
Neměla jsem to srdce mu říci, že pyžamo je trochu větší.
Neměla jsem dost odvahy na to odcházet z obchodu s dvojitým brekem.
Tak má Máťa nové pyžamo, které ani nakonec nebylo ve slevě. :)
Jednou takhle nakupujeme v Bille. Vojta vybírá krájený sýr, tak mu vysvětluju, ať vezme menší balení, abychom to stihli sníst, že moc dlouho nevydrží. Že asi není moc čerstvý, vždycky do tří dnů je divný. Majda se přitočí a povídá: "Lídl je záruka čerstvosti!" Při tom se na mě dívá, jako co bych chtěla v Bille.
