Naše Majda a mobilní technologie.
Ve třetí třídě dostala mobil, moc si ho přála. Nejdřív měla tlačítkový, ale teď už delší dobu má "dotykáč", není úplně nejnovější, proto nebyla žádná tragedie, když se jednoho dne objevil na kraji displeje "pavouk".
Jenže dovolat se Majdě není úplně jednoduché.
J: "Majdo, vezmi si dneska do školy mobil, potřebuju ti po vyučování zavolat a dohodnout se na..."
M: "No, když já nevím, kde ho mám."
Máťa: "Má ho za skříní."
M: "No, jo. On mi tam zapadnul."
J: "Jak dlouho už ho tam máš?"
M: "No já nevím, asi od pondělí."
(Byl čtvrtek!)
Vzhledem k časovému presu už jsme ráno nehledali. Odpoledne byla vyhlášena záchranná akce, mobil nalezen, doládovány baterie, aby se vzápětí zase někde "zatoulal".
Nám by asi úplně postačila pevná linka...
Za to Vojta nedá bez mobilu ani ránu, ten by se klidně díval i na zrnění. Bojujeme pomocí sledování času stráveného na mobilu. Povolená je hodina denně. Někdy to jde hůř, někdy líp. Pevně věřím tomu, že už má věk na to, aby se dokázal ovládnout.
