Majdulka radí, pátrá, informuje...

Jedna staršího data:

Majdulka se sklání nad miminkem a něžně k němu promlouvá: "Matýsku, ty náš malej Matýsku, co čumíš, no co čumíš..."

Dneska - vařím kaši k večeři - Majda mi pomáhá (asi nejvíc tím, že se mi snaží vymluvit díru do hlavy).

Už fakt nemůžu: "Majdulko, prosím tě, buď chvilku zticha, já už ani nevím čí jsem."

Majda suveréně: "Přece naše, maminko!" a aniž by se nadechla pokračuje v monologu.

Už nevím, jak z toho ven. Posílám jí do obýváku k Matýskovi, aby mu zkontrolovala, jestli má přikryté nožičky.

"Nemá, maminko!"

"Tak mu je prosím přikrej plínkou."

Majda promlouvá k Matýskovi: "Matýsku, teď ti musím pikejt nožičky, aby ti nebylo zima! Nekopej, Matýsku, ať ti můžu přikrejt nožičky. Tak kujňa, Matýsku, nekopej! Kujňa, Matýsku, jak ti mám pikej nožičky, pjestaň už kopat..."