Střípky z prázdnin

aneb tady jsem se ještě nepráskla.

V duchu to stále vidím... Stojíme u Zemské brány, rácháme nohy v ledové vodě, beru do ruky písek a děsně důležitým hlasem poučuji: "Děti podívejte, jak se to třpytí, to je pyrit neboli kočičí zlato?"

Vojta nadšeně noří ruce do písku. Kryštof přijde blíž, tázavě změří pohledem moje ruce obalené bahnitým pískem: "Teto, to vypadá spíš jak kočičí bobky!" 

Následuje sborový chechot. Vážnost situace je pryč, moje autorita (jako studnice vědomostí) je v troskách.

(Pozvěte si návštěvu z Prahy - oni Vám to řeknou! :)

Jedna cyklistická příhoda.

Šla jsem takhle jednou večer uložit Matýska. Vrátili jsme se pozdě večer z výletu na kolech. Rychle umýt, nakrmit, uložit. "Jen mu dám pusinku a hned jsem zpátky, děti!"

No a probudila jsem se ve tři ráno na posteli v cyklistickém dresu :)

Jedna doktorská.

Volám paní doktorce, že na očkování dorazíme až začátkem září.

Paní doktorka vznese otázku: "Rok mu byl v květnu?"

Očima těkám po dětech, aby se mi nerozprchly, registruji otázku, můj mozek se rozjíždí na plné obrátky - co to je rokmubil? Nějaké očkování? Nebo sirup na kašel? 

Potupně se přiznávám: "Promiňte, já vám nerozumím!"

Doktorka zvýší hlas: "Rok mu byl v květnu, že?"
Slyším dobře, rokmubil, ale co má společnýho s tím květnem? Okno, můj mozek má totální okno - rokmubil???
Potupně musím s pravdou ven: "Promiňte, paní doktorko, já opravdu nevím, na co se mě ptáte."
K vysvětlení došlo, paní doktorka se pobavila,a já jsem si zase vylepšila image :)