Odpoledne u prarodičů. Sedím na zemi pohodlně opřena, děti si kolem mě hrají. Neskutečná idylka, pomalu se smráká, pohoda a klid je všeobjímající.
Najednou slyším jakoby z dáli babičku: "Majdalenko, nemůžeš mamince stříhat vlásky!"
Chvíli mi trvá, než si uvědomím, co jsem právě slyšela, otevřu a vytřeštím oči.
Majdule má v levé ruce nůžky a v pravé chomáč vlasů, tváří se jak andílek.
Šmankote, čeho se ještě dožiju než vyrostou...
Co se bude dít, až jednou všichni tři pochopí, že dohromady mají nad rodiči přesilu. :)
:-))) ještěže babička má oči všude- a zabránila tomu, aby nebyly zuby všude :-))
OdpovědětVymazatTo já jsem škodolibá babička.... bych dítko nechala, ať maminku ostříhá k obrazu svému:-)))
OdpovědětVymazatWlčice, babička naštěstí ve střehu byla, jinak bych dopadla bídně. Mája je od přírody vytrvalá ve všem, co dělá.
OdpovědětVymazatAjko :)
Vidím, že Majda má ve volbě povolání jasno!
OdpovědětVymazatRomčo, to máš kliku, že Majda nenašla holící strojek.Pa Zuzka
OdpovědětVymazatJak u nás...Majda jediná vlastní indiánské jméno :) Klidná síla. Ještěže byla odhalena tak záhy!!
OdpovědětVymazat