Děti jsou spokojené, trochu rozjančené před usnutím, ale to se časem urovná. Matěj usíná poslední a první vstává - poobědový spánek je znát. Ranní vstávání nese těžce hlavně Vojta, ale Máťa mu nedává šanci. Vyzkoušeli jsme (během školního roku) několik budíků, budíčků... Mates je rozhodně nejlepší, nejvytrvalejší, nejveselejší...
První noc byla celkem krušná, Majdalenku totiž píchl komár do prstíku, čímž způsobil větší a opakovanou hysterii, která se dala léčit jen v rodičovské posteli pevným obětím a pravidelným mazáním. Ono to s tím nadpisem nebude tak horké.
:-D mě ty tvoje příspěvky vždy náramně rozveselí. Krásné léto rodinko sami nebo slolu
OdpovědětVymazatDíky, já Tě také pravidelně čtu a držím všechny pěstičky marodovi k rychlé rekonvalescenci.
OdpovědětVymazatAno, znám. Nejdřív opojná radost, že má postel je opravdu jen moje. Potom zjištění, že se mi vlastně špatně spí, protože mi něco chybí. A nakonec uklidnění, že se mi vždy nějaký spolunocležník během noci v posteli objeví. :-)
OdpovědětVymazatmy vystrnadili děti a nastěhovali se nám do postele kocouři :D
OdpovědětVymazatMáte pravdu, jakmile jsem vystrnadila Matýska, ostatní děti to vzali jako pozvání, občas mi během noci vystřídá i více než jeden spolunocležník :)
OdpovědětVymazat