Jeli jsme takhle navečer na kole domů. Matěj po namáhavém dni cestou usnul. Tak kolem páté hodiny. Byl přenesen do postýlky. Ovšem vydatným přispěním Majdina ječáku se probudil o půl osmé, plně osvěžen a připraven k aktivitám.
V jedenáct si poručil jídlo (úpěnlivě jsem doufala, že večeři, nikoliv snídani). Baštil chlebík s marmeládou a já v polospánku po náročném dni nemaje nic lepšího na práci, tu srovnala polštáře, tu nahrnula kostky na kupičku, zaklidila hrnečky...
Máťa se na mě podíval s obdivem v očích a povídá: "Maminko, ty jsi můj hrdina úklidu!"
Hned jsem ho prosila, jestli by to nemohl jít říci také tátovi, tím by bylo potvrzeno, že se fakt snažím, i když mi to tu nikdo nevěří :)
To je super přezdívka. Doufám, že to tatínek ocenil!
OdpovědětVymazatNo neocenil, nějak tomu nevěří, má své zkušenosti. Ale je to krásné být pro někoho hrdinka - je vcelku jedno čeho :)
VymazatParádní! Taky bych nutně potřebovala, aby za moje uklízecí snahy někdo zaloboval :-)
OdpovědětVymazatBýt tebu, vyvěsím si titul na ledničku ;-)
Zcela upřímně - přemýšlela jsem o výrobě placky - hrdě bych ji nosila na prsou :) (Já spíš ten bordel v bytě, šťastné děti.) Nedávno jsem zapůjčila ke hře s popelářským autem fazole, od té doby máme fazole v posteli, v pračce, v bazénku - docela bych si tipla, že nám někde v rožku za pohovkou zakoření :)
Vymazat