Kraví hora

Na výstup na Kraví horu jsme se museli náležitě posilnit spánkem.

Cestou na kopec jsme pro změnu sbírali houby. Než jsme jim v tom stihli zabránit, děti kneipovaly v jakési lesní kaluži, voda nevypadala moc vábně, ale účel asi splnila. Rozhledna nám byla odměnou - třešničkou na dortu - a ta panorámata! (V dáli byl vidět Temelín.)

Pouze pro otrlé, Vojta couvající dolů s úsměvem poněkud křečovitým.

Kdo chce může si ještě pod rozhlednou narazit na čelo otisk na památku (je nutno se proti sloupu s razítkem náležitě rozběhnout)! Vojta byl rozhodnut to vyzkoušet, naštěstí pro nás je ještě malý. Doufám, že až vyroste, bude mít dostatek rozumu, aby to znovu nezkoušel.

Ještě jsem postavili domeček skřítkům i se zahrádkou, nejsme žádní troškaři (rodiče stavěli, děti radily).

Na závěr jsme si střihli posilovací vložku, aneb ses si svého kojence i s kočárkem krpálem. (Místo činu, nejdřív jsme snesli kočárek pak se ještě vraceli pro Majdu, protože furt kecala a nekoukala pod nohy.)

Na závěr dezert po večeři a koupačka.