Když musíš, tak musíš aneb extrémní kojící pauza (široko daleko si nebylo kam sednout, les nehostinný, všude mravenci, děti řvaly hlady).
Takový malební potůček (barva je od rašeliny a jehličí).
Kneipování v divočině.
Kostel zepředu.
Kostel zezadu. Dýchalo z toho něco zvláštního, smutného. Osudy lidí, kteří odešli sami, kteří se museli násilně vystěhovat...
Náš zoolog - neúnavný krotitel slunéček sedmitečných, kobylek a žabiček.
moc povedené fotky.
OdpovědětVymazatZejména ta kojící je parádní :)
Díky, jo jo, extrémní kojení, určitě bys taky mohla vyprávět :o)))
Vymazat