čtvrtek 28. února 2013

Horský vzduch

Přestože to před několika týdny vypadalo v našem týmu dosti bídně, zahnali jsme bacily na ústup, dozobali antibiotika, přestali chrchlat a vyrazili na dlouho plánovanou zimní dovolenou.

Majda s Matýskem to měli jako rekonvalescenci,
Vojta (asi za trest, podle toho jak se občas tvářil, když jsme ho "vyháněli" na lyže) si užíval zimních radovánek,
muž jel za sportovními výkony,
moje hlavní starost byla, aby nikdo nedošel úhony, bedlivě jsem sledovala rekonvalescenty a jako bonbonek na dortu, také vyrazila lyžovat, či na kávičku případně i něco kaloričtějšího.

Jedním slovem - úžasné - tolik jsme to už všichni potřebovali, vyjet na vzduch, změnit prostředí a hlavně vidět kamarády.

Místem našeho pobytu bylo lyžařské středisko Dolní Morava. Je zajímavé vidět, jak se rok od roku mění. Ceny jízdenek a ubytování už dosahují těch alpských, ovšem služby stále jaksi pokulhávají, ale abych jim nekřivdila, snaží se a zlepšují, škoda, že to nejde rychleji. Hlavně ve stravování vidím "velký potenciál" k vylepšení.

Z poklidného dovolenkového rytmu nás ve čtvrtek vytrhla Majda zvýšenou teplotou, přiznám se zpanikařila jsem a poslala je šupem se vzorkem moči k doktorce. Diagnoza zněla lehká forma virové angíny a tudíž jeden člen naší výpravy byl ponechán v péči laskavých prarodičů. (Když se to dozvěděl Vojta, začal plakat, že to není fér, že to on chtěl jet k babičce a místo toho tady musí lyžovat, svět je tak nespravedlivej.)

V sobotu začali chrchlat i Vojta s Matýskem - asi tušili, že návrat do starých kolejí se blíží.

Všichni se divili, proč jdu ještě v neděli před odjezdem lyžovat, jestli mi to stojí za to, stálo, vidina týdne stráveného doma s marody mě zahnala ještě naposledy na sjezdovku, přestože mžilo nebo spíš jemně pršelo. Vlekaři byli úžasní, hlášky typu - dneska to je na neopren, to vás to baví v tom dešti... - copak si můžu vybírat?

Jednou takhle ráno vyrážím na sjezdovku, mužný vlekař oprašuje kotvu od sněhu...
Já, svůdně klopím řasy pod lyžařskými brýlemi: "Dobrý den, děkuji, to nemusíte kvůli mě."
Krásný urostlý horal na to: "To, abys neměla mokrou prdel."
Potěšilo mě, že mi tyká, ale romantika jaksi v trapu.



úterý 5. února 2013

Full house

Abych nepsala jen pesimisticky.

Už dvě hodiny jsme všichni doma. Majda sem vtrhla jak uragán. Na nemocniční pokoji se asi plně nerealizovala, tak si to vynahrazuje.

Je tu mumraj. Nevím, co dřív.

Majda bere atb po osmi hodinách, Matěj po dvanácti.

Ale je nám spolu veselo a dobře. A tak to má být.

sobota 2. února 2013

Kde brát?

Kde brát víru v lepší zítřky?

Dneska už jsem skoro nabízela děti k adopci, už se nemůžu dívat jak pod mou péčí chřadnou. Kde dělám chybu?

Majdalenka už se zlepšuje, ale přiznejme si zánět ledvin není legrace, bude trvat, než bude zase zdravá a i pak budeme muset dávat sakra pozor, aby se to neopakovalo. Babička rozvíjí teorie - cobykdyby, co se mělo a neudělalo, co se podcenilo. - Upřímně, teď už je to na nic. Ale nic jí nevyčítám, ona si tam "užila" s Majdou v nemocnici to nejhorší.

Matýsek chrchlá, horečkuje, teď už jen zvýšeně teplotuje, na antibiotika to podle CRP stále není. Takže k čemu do něho rvát zase další břečku. Chvíli lepší, chvíli horší. Já už chci vidět nějaké zlepšení, prosím.

Vojta tak nějak rýmuje a kašle, nic extra, dneska mě teda trochu vyděsil. Ráno 38 a celé dopoledne byl takový nanicovatý, jen ležel a zíral do peřiny. Buď vymýšlí nějaký geniální vynález, nebo se pekelně nudí. Teď už je líp, vytáhla jsem ho z letargie, snad. Ani se mu nedivím, taky nemám moc náladu.

Ještěže mám kamarády, po dnešním půlhodinovém rozhovoru jsem zase dokázala vstát a jít dát Matýskovi další dávku sirupu na kašel, změřit Vojtovi teplotu a u toho se usmívat a věřit, že už se to láme směrem k lepšímu (pokolikáté už).

Potřebovala bych optimismus dodávat nitrožilně!

Večer si s Vojtou pustíme tu nejveselejší komedii, co najdeme a zahájíme léčbu smíchem, když chemie nezabírá. A upečeme si nějakou dobrou mňamku, my jsme totiž s Vojtou buchtičkoví.

Dneska jdu na skok za Majdulkou, hurááá!

J: "Vojto, co rýma? Lepší nebo horší?"
V: "Tak akorát, mami."

Rýma tak akorát - to sedí. Mám toho tak akorát.... :)

Teď už nám tu chyběj jenom vši, hihi.