čtvrtek 23. října 2014

Předškolní

První zub je venku, dlouho odolával. Majda je náležitě pyšná. My tedy na zubní vílu nehrajeme, ale Natálka to Majdě všechno vysvětlila. Ovšem ani vidina peněžní či sladké odměny Máju nenadchla tolik, aby se vzdala svého milovaného zubu. Má ho ve skleničce a chodí se na něj dívat... Celá se tetelí blahem.

Až já budu mít zuby ve skleničce určitě se blahem tetelit nebudu, ani je nebudu zkoušet dát zubní víle, to vím jistě.

Na fotu se pracuje, přístroj je jaksi nemocný.


pátek 10. října 2014

Předvolební!

Volby prostoupily naši domácnost.

Rozbaluji zelenou obálku, vyndávám archy, když si to přišustí Mates: "Šo to je, tohletó?" Automaticky bez ohledu na věk tazatele odpovídám: "To jsou volební lístky."
Mates v ruce připravenou pastelku a velice vážně se tvářící: "Ahá, ukáž!"
Nepůjčila jsem.

Majda objevila ve schránce letáky, pěkně vyvedené s fotkami kandidátů: "Jé, to je Pepa Novák! To je ředitel... Toho já znám."
Majda někam mizí, já lákám výtečníky domů na večeři, když je konečně zaženu, vydám se hledat Majdu. Sedí na balkoně. Volám na ni: "Majdo, pojď na večeři, copak tam děláš?"
Majda se začervená: "Nemůžu ještě na večeři, vyprávím Pepíčkovi pohádku!"
Pan ředitel Pepíček ani netuší jakou má kamarádku.

V dětském pokoji propuká hádka o jakýsi veledůležitý kousek čehosi. Pravděpodobně ho ukořistila Majda, protože Vojta naštvaně ječí: "Nevolte Majdu!" A hned po vzoru předvolebních sloganů dodává: "Sebrala mi lego a nemyje si uši!"

Už abychom měli odvoleno!