Tutoriál

Jak na výmalbu vlastní krví...

Počkáte až matka zmizí za dveřmi (s pocitem, že se nemůže nic stát, páč si všichni malujou, čtou).
A zároveň ještě předtím než se otec vrátí - máte na tom max. deset minut, protože malba musí ještě min. 10 minut zasychat.

Takže jdem na to.

Z neznámého hnutí mysli si vezmete do ruky nůž a způsobíte si povrchové zranění o velikosti max. 5 milimetrů na ukazováčku pravé ruky (praváci na levé ruce).

Pak běháte po bytě pod záminkou hledání kapesníku, třepete rukou s nařízlým prstem tak, aby se krev rovnoměrně rozprašovala po stěnách, podlaze, fantazii se meze nekladou. Nejlépe, když všude proběhnete několikrát.

Okázale přehlížejte roli kuchyňských utěrek přímo v kuchyni a kličkujte před bratrem s náplastí.

Názorné video bude již brzy k shlédnutí na jůťůbu nebo na instáči, řikala Majda.

Závislost na mobilu

Naše Majda a mobilní technologie.

Ve třetí třídě dostala mobil, moc si ho přála. Nejdřív měla tlačítkový, ale teď už delší dobu má "dotykáč", není úplně nejnovější, proto nebyla žádná tragedie, když se jednoho dne objevil na kraji displeje "pavouk".
Jenže dovolat se Majdě není úplně jednoduché.
J: "Majdo, vezmi si dneska do školy mobil, potřebuju ti po vyučování zavolat a dohodnout se na..."
M: "No, když já nevím, kde ho mám."
Máťa: "Má ho za skříní."
M: "No, jo. On mi tam zapadnul."
J: "Jak dlouho už ho tam máš?"
M: "No já nevím, asi od pondělí."
(Byl čtvrtek!)

Vzhledem k časovému presu už jsme ráno nehledali. Odpoledne byla vyhlášena záchranná akce, mobil nalezen, doládovány baterie, aby se vzápětí zase někde "zatoulal".

Nám by asi úplně postačila pevná linka...

Za to Vojta nedá bez mobilu ani ránu, ten by se klidně díval i na zrnění. Bojujeme pomocí sledování času stráveného na mobilu. Povolená je hodina denně. Někdy to jde hůř, někdy líp. Pevně věřím tomu, že už má věk na to, aby se dokázal ovládnout.

Nákupní horečka

Záhadným řízením osudu jsme se s Májou a Mátějem cestou domů z kroužku ocitli v obchodě s oblečením. Slevy kam se podíváš :)
Majda nutně potřebovala triko s dlouhým rukávem.

Obcházely jsme stojany a hledaly to správné triko. Matěj nás zatím zpovzdálí sledoval. Majda si vybrala dvě trička s jednorožcem, ale velikost se mi moc nezdála, že je tedy vyzkouší. Matěj nadšeně kroužil mezi stojany: "Mamí, můžu taky triko?"
Vysvětlila jsem mu, že triček má dost, ale pyžamo by potřeboval.

Majdalenka zatím hořce plakala, protože trička jí byla malá a větší neměli.
Jednou rukou a očima vybírám s Máťou pyžamo, druhou rukou a pusou utěšuju Máju, že není konec světa.

Našla jsem pyžamo s dinosaurem, podávám ho Matějovi, jestli se mu líbí.
Majda stále štká. Otočím se k ní a snažím se jí vysvětlit, že i bez trička s unicornem se dá žít.
Otočím se zpátky a hledám Matěje, ten už s blaženým výrazem na tváři oblečen v pyžamu právě vychází z kabinky. Rozený manekýn.

Zůstala jsem stát v údivu. Zimní bunda, mikina, triko, oteplováky.... jak to mohl stihnout.


Neměla jsem to srdce mu říci, že pyžamo je trochu větší.
Neměla jsem dost odvahy na to odcházet z obchodu s dvojitým brekem.
Tak má Máťa nové pyžamo, které ani nakonec nebylo ve slevě. :)



Jednou takhle nakupujeme v Bille. Vojta vybírá krájený sýr, tak mu vysvětluju, ať vezme menší balení, abychom to stihli sníst, že moc dlouho nevydrží. Že asi není moc čerstvý, vždycky do tří dnů je divný. Majda se přitočí a povídá: "Lídl je záruka čerstvosti!" Při tom se na mě dívá, jako co bych chtěla v Bille.

PF 2019

Vše dobré v roce 2019!