čtvrtek 31. května 2012

Nečekán, nezván...

Nečekána, nezvána vtrhla k nám jedna potvora a sejmula Majdulku. Ovšem to si teda vyláme zuby, protože tak pozitivního člověka, abyste pohledali. Když měla 39, zadeček rozedřenej, stále se usmívala. "Maminko, já už budu brzo zdravá a půjdu do parku na houpačky." Vrazili jsme ji do karantény, chuděrku, k Matýskovi se nesměla ani přiblížit. Žádné hubičkování, až mě jí bylo líto a musela jsem ji pomazlit, radši průjem, než deprivované dítě. Příznaky v úterý odpoledne pomalu odezněly. Chvála Smectě!

Musím se přiznat, že když mi včera paní doktorka volala, že Majda má salmonelu, myslela jsem, že to se mnou praští. V záchvatu paniky jsem všechno vystříkala, vydezinfikovala (bakterie jsem viděla úplně všude)... Už jsem to teda rozdýchala, ale dokázala bych si představit i klidnější šestinedělí.

Berme to pozitivně. Majdulce už je skoro dobře, Vojta se alespoň naučí mýt si pořádně ruce. Matýsek si zatím do pusinky strká jen ručičky nebo moje prso, tak když se nám podaří toto držet čisté od bacilů, určitě ho uchráníme.

Jo to člověka masírují, aby dal dítěti naočkovat rotaviry a pak děti přinesou úplně jinou lahůdku! Nějak mi připadá, že i s tím pneumokokem to bude podobně. Neboj Matýsku, jehelníček z tebe dělat nenechám.

Obrázek odtud.

středa 30. května 2012

Sousedy si nevybereš

Naštěstí máme sousedy celkem v pohodě. Bydlím v téhle ulici s menšími přestávkami už od narození, všichni mě (se) tu znají a vidí si až do talíře.

Některé sousedky mají přehled o tom jaké kdo věší (bílé/zaprané) prádlo. Teď jsem zkoušela prát bílé na šedesát v Persilu, tak snad postoupím na žebříčku hodnocení z úplné šmudly o stupínek výše (díky za typ Radko).

Ovšem někteří lidé mě dokáží dostat vždycky. Šly jsme takhle s Majdulkou v sobotu po ulici a zastavila nás sousedka (bývalá učitelka - nevím, jestli to s tím souvisí - ale jako malí jsme se jí trochu báli, měla vždycky velmi přísný výraz).
Naklonila se přes plot a povídá: "To máte stejný kočárek, nebo nový?"
Ani slovo o miminku.
Povídám: "Stejný!"
Odvětí: "Ale vy to máte dobře zařízené!"
Já - nechápavý výraz.
S: "No, že maminka chodí ráno pro děti a vy pak v poledne k nim, že jo."
Já: "Jasně, vyzvedávám Vojtu ze školky a jdu k našim."
S: "Maminka vaří, že jo."
Já, snažím se hájit (marně): "No, mamka mi pomáhá, když mám to šestinedělí, chodím tam na oběd."
Lehce vyčítavě: "No jo, však říkám, máte to dobře zařízené. To já nikoho neměla, lítala jsem kolem dětí, dělala jim mrkvičku, jablíčko, chtěla jsem mít naklizeno a sama jsem se nestihla najíst, vážila jsem sotva padesát kilo."
J: "Hm, no já to s úklidem tak nepřeháním, stejně to dlouho nevydrží."
Já - smířlivě: "My bychom asi taky neměli tři děti, kdybychom tu neměli prima hlídací babičky a dědečky."
Sousedka zase lehce vyčítavě: "No a copak dneska maminka dobrého vaří?"
Už nevím, co na to říct, tak odpovídám podle pravdy: "Naši dneska nejsou doma, tak jdeme na oběd ke kamarádce."
Sousedka lehce zkoprněla, ale musím říci, že mě to vůbec nemrzelo. Je mi jasné, že celá ulice už ví, že neumím vařít, tak musím chodit na oběd po příbuzných a kamarádech - tak bacha na mě!

Já to nechápu, přitom její manžel je tak noblesní pán (také učitel na penzi). Radost s ním poklábosit. Vždycky se ptá na děti, zná je jménem. Posledně se ptal Vojty, jak se mu líbilo na výletě v zoo. 

Chápete to?

úterý 29. května 2012

Maminka malá

Takhle jsem je večer našla. Majdalenka se celý den starala o miminko. Pečlivě přebalovala, utírala zadeček, dávala mlíčko z lahvičky, jako starostlivá maminka ho nosila všude s sebou - teda tahala s sebou nebohou panenku většinou za nohu (Matýska jí radši zatím půjčovat nebudu :o) Naše "pijátka"!


Momentálně má postrach sedmi moří průjem a zvýšenou teplotu, ovšem nese to statečně. Včera jsme byli na pohotovosti (čím to, že když dovezete dítě v posledním tažení na pohotovost, okamžitě pookřeje, ožije a celou dobu prohlídky vypadá, že je ho tam omylem dotáhla hysterická matka). 

Nejvíc ji mrzí, že ji nechci pouštět k Matýskovi. Doufám, že výskyt průjmu bude ojedinělý a nesklátí celou rodinu.

čtvrtek 24. května 2012

Úsměv

Dneska se na mě Matýsek poprvé usmál. Zadíval se mi hluboce do očí a usmál se od ucha k uchu. No dobře, švindlovala jsem trochu - právě dopil mlíčko, když je najedený vždycky se uculuje. Tak půl na půl se smál na mě (spíš mému hlasu) a z druhé půlky štěstím nad plným bříškem.

Novinky dnešního týdne:
Matýsek už má dvě brady, zmacatěly mu prstíčky (konečně už to nejsou jen takové hrabičky), dvakrát počůral paní doktorku při kontrole (je to pašák, nemá mu sahat studenýma rukama na břicho), když mu došla voda, pokusil se na ni vysmrknout ještě i trochu mléka - fakt působivý závěr prohlídky. Nikdy předtím ani potom to už toto varietní číslo neprovedl.

V pondělí vážil 4 kila a 5 dkg a vyrostl za dva týdny o dva centimetry.

Dneska se ho dětem zase nepodařilo utopit - snažili se vydatně, chvíli to vypadalo, že Matýsek dřel někde v uhelných skladech, jak vydatně se ho snažili drhnout.

Stále je to nejkrásnější a nejroztomilejší miminko pod sluncem, aby ne stále se vezu na hormonální vlně.

Hrozně moc bych ho chtěla vyfotit na památku, hledala jsem přes internet nějakého dobrého fotografa (fotografku), muž prohlásil, že to zmákne. Tak snad to zvládneme dřív než půjde Matýsek do školy.

pondělí 21. května 2012

Mašinky

V sobotu jsme výletovali v Litomyšli. Trať Litomyšl - Choceň slavila 130 let. Děti s tatínkem slavili ve vlaku my v cukrárně.


Parní mašinka. Děti celé rozzářené. Tatínek umořen. Cestou domů usnuli všichni.

Těžká práce

Matýsek už je s námi dva týdny. Musím říci, že se mi zdá jako by s námi už byl dlouho. Zapadl k nám jako dílek do skládačky. (Ještě stále mě to nadšení nepřešlo.)

Některé noci jsou lepší, některé připomínají noční šichtu. Ráno vypadám, jak kdybych celou noc přehazovala uhlí lopatou. Nebo jako po flámu (to zní líp, připomíná mi to studentská léta). Jednou jsem po takovéhle noci potkala sousedku z druhého konce ulice. Čeká vytoužené miminko - první. Vypadal moc šťastně, zářila už z dálky. Tak jsem se zmátožila, pracně vyrobila na tváři veselý výraz. (Jak se říká kromě kruhů pod očima neměla jsem s sebou jiného cvičebního náčiní.) Nevím, jak přesvědčivě jsem působila, když jsem vychvalovala krásy mateřství. Snad jsem ji moc neodstrašila. No co, každý si tím musí projít sám.

Naštěstí Vojta s Majdou pochopili a do rodičovské postele už je ani nenapadne v noci cestovat.

Ale jsou i dobré noci (těch je víc). Dneska Matýsek baštil v deset, pak ve čtyři ráno a pak o půl osmé. To jsem ho zase pozorovala, jestli mu něco není, že tak spí. Chuděrka, matce se nezavděčí.

Přesně čtrnáctidenní byl poprvé v restauraci a v kavárně (jo jo, vychováváme ho ke kladnému vztahu k povalečskému životu již od malička).

neděle 13. května 2012

Včera...

byl Matýskovi týden. Proč to tak rychle letí? Za chvíli nebudu mít doma novorozenečka. Užívám, nasávám, ňuchám, co to jde. Škoda, že ten jedinečný okamžik nejde uchovat. Ta vůně, ta sametová tvářička, ksichtíky, když zuří, nebo slastné úsměvy, když má plné bříško... Ta vyhublá kolínka, co se postupně obalují. Tlapičky malinkatý, kterýma šermuje, když ho přebaluji. (Mimochodem, Majdulce se stále ještě nepodařilo mu tu nožičku utrhnout - ale stojí mě to pekelné soustředění - když spolu přebalujeme a ona se ho snaží láskyplně líbat na chodidlo.)

Taky jsme ho včera poprvé koupali. Podlehla jsem tlakům modních trendů a poprosila sestřičku v porodnici, aby ho po porodu jen otřela. Je pravda, že kůži má ze všech nejkrásnější, tak snad mu to vydrží. Ovšem třináctku na prsou si hrdě nese dál, napoprvé se nám ji smýt nepodařilo. Sourozencům se naštěstí nepodařilo ho utopit svou usilovnou pomocí při koupání a že se Majdulka opravdu snažila. Chvíli to vypadalo, že se mu pokouší i čistit zuby. Když ho držím ve vodě, mám bohužel jen jednu ruku na obranu před nájezdníky. Myslím, že Matýsek se bude muset v obraně své maličkosti vycvičit velmi brzy a velmi rychle.

Poslední zpráva včerejšího dne, že se nám porouchaly malé švýcarské hodinky. Po namočení (vykoupání) ani nepíply celých pět hodin, pak hodinu kníkaly a rudly a divně v nich pšoukalo, abychom o nich další čtyři hodiny zase nevěděli. A to jsem si myslela, že je voda nemůže rozhodit, když jsou s tím vodotryskem.

Svatba

V pátek se větší část naší rodiny zúčastnila radostné události.
Nejdřív jsem se bála, jestli to pro muže nebude spíš za trest než za odměnu.
Díky skvělé organizaci, kouzelníkovi, pánům s balonkama, dětskému hřišti, výborné krmi a hlavně milým lidem si to užili všichni.





Vrátili se mi kolem deváté večer, oči navrch hlavy, překřikovali se, jak mi líčili své zážitky, vypadalo to, že samým nadšením ani neusnou.

Jani, Pavle, ještě jednou díky za skvělý den.

Schválně, pro nezúčastněné, poznáte místo konání obřadu?

sobota 12. května 2012

Potkají se dvě...

kamarádky. Čerstvé matky s kojenci.
Jedna už od dveří nadšeně hlásí: "Nesu vánočku, včerejší!"
Druhá s jiskrou v oku : "Mám koblihy, dva dny staré, dáme si do nosu!"

Kojící matky chápou, jaká je to vzácnost. Jděte si dneska do obchodu pro včerejší rohlíky, koblihy, koláče. Já osobně se bojím zeptat, aby mě nevyvedla ochranka pro urážku vedoucího. No a když donesu domů čerstvé pečivo, musím ho pečlivě schovat, aby mi ho ty malé piraně nezlikvidovaly.

pátek 11. května 2012

Malé švýcarské

Pořídili jsme si domů malé švýcarské hodinky.

Pípají, knikají, vržou, rozčilují se, kvílí, brečí, řvou (u toho i mění zbarvení) přesně po třech hodinách punktlich (nebo jak se to píše). (On snad četl tu příručku o kojení, co mám po babičce).

Jo a jsou i s vodotryskem, heč. Už jsem dvakrát vyfasovala přímý zásah. To takhle ve tři ráno rozespalou matku opravdu osvěží!

úterý 8. května 2012

Díky...

za všechny gratulace.
Naše malá fazolka Matýsek, chi chi. Seznamte se!



Doufám, že tu sourozeneckou péči přežije ve zdraví!


Už jsme doma a je nám prima.

pátek 4. května 2012

To prostě musí vyjít

Už chápu na co Matýsek čeká!
Super měsíc!!!

středa 2. května 2012

Pijátka

(Matka v dobré víře, aby podpořila malou slečnu.)
Majdulko, co jaké chceš tričko, máš tu s kytičkama, nebo žluté s obrázkem?
Ci s pijáty, maminko.
Nebo podívej, to růžové s motýlky!
Ne, jsem piját! (Zamhouří jedno oko a vyloudí strašný pirátský škleb.)