sobota 23. srpna 2014

Stanování 9. až 16.8.

Nevím v jaké euforii, či pomatení smyslů jsem byla, když jsem kývla na dovolenou pod stanem. Asi jsem si představovala to idylické kempování s opalováním se a cachtáním přes den a pozorováním hvězd v noci.


Ne, že by to tak úplně nebyla pravda, to bych tlakovým nížím a výším křivdila. Dva dny jsme měli nádherně, přímo ukázkově. Po zbytek týdne se teplota pohyboval spíše k dvaceti stupňům, sedmnáct nebyla nejnižší teplota, kterou náš palubní počítač ukázal a kolik bylo v noci ani nechci vědět.

Naší dovolenou zkrátka začal podzim, to mi nikdo nevymluví. Jako nejužitečnější část mojí výbavy jsem vyhodnotila lyžařské podvlíkačky - tajně podezírám spolunocležníky, že mi je velmi záviděli:)

Ovšem malí spolunocležníci se měli jak prasátka v žitě tedy lépe v teplé slámě. Hověli si v péřových spacácích vcelku lehce oděni a chrochtali blahem, s klesajícím teplotami zalézali stále hlouběji do svých mumií až jim ani uši nekoukali.



Rodiče ve spacácích dekového typu pravděpodobně staršího vydání než oni sami si též užívali své. Zvlášť někteří většího vzrůstu, kterým ať dělali, co dělali táhlo na ramena. Marně jsme se posilňovali tu griotkou, tu vínem... Teplo vydrželo jen chvíli a jako vedlejší účinek, musel člověk několikrát za noc ven.

Kempy, které jsme navštívili byly stejně retro, jako naše dekové spacáky půjčené od příbuzných (díky za ně). První kemp jak vystřižený z rozmarného léta byl u Jablonného v Podještědí.

Idylka nevydržela dlouho, jeden večer přijely kombajny a sekaly pole v dáli celou noc. Posekaly, odjely. Oddychli jsme si. Ne však na dlouho. Posekané pole je třeba pohnojit. Kolem kempu začaly jezdit cisterny s lejtou ve dne v noci dva dny. Načichli jsme notně! Když jsme se ve středu stěhovali do druhého kempu, nebylo dobré opouštět prostory auta, protože návrat byl krušný.

V Jiřetíně pod Jedlovou dávaly lišky dobrou noc :) Paní v informacích nás varovala, že posledně se pán z kempu vrátil s tím, že tam sám nebude. Tráva vysoká, do sprch foukalo, bojler na teplou vodu prý letos ještě nezapínali. Podle nápisů z poutače to byl pozůstatek velkolepého projektu, který vyšuměl.


Přesto jsme se měli báječně, být v penzionu snad by se nám v tom nečase nechtělo ani ven a takhle... Děti si oblékly nepromokavé oblečky, skočily do gumáků a hurá ven.