pondělí 9. prosince 2019

Adventní


Adventní kalendář, dobrá tradice, když jsou děti malé, ale co s puberťáky a skoropuberťáky, které gumový medvídek a mandličky nezaujmou ani nepotěší....


Letos jsme vyzkoušeli něco nového. Každý napsal na papírky úkoly, papírky jsme zamíchali a vložili do pytlíčků. Postupně si rodinní příslušníci vytahují z pytlíčku úkoly.

Začalo se od nejstaršího:
1. prosince - Otec - Můžeš hrát celý den (puberťákovým písmem)
2. prosince - Matka - Můžeš hrát celý den (puberťákovým písmem) - kreativita sama
3. prosince - Vojta - Celý den se usmívej (Máťa) - muhehe to má za to, že je furt napučenej
4. prosince - Majda - Jdi před dům a zařvi jsem bůh! (Její písmo) - naše tichá introvertka
5. prosince - Matěj přesvědčenej, že si vytáhne můžeš hrát celý den.. a ono tam - Ukliď si v pokojíčku (Majda) - nechápu, jakým šťastným řízením osudu (už nemusím ten čurbes řešit)

Nějaký další den - Matka - Dělej mrtvolu. :))))



čtvrtek 14. listopadu 2019

Tutoriál

Jak na výmalbu vlastní krví...

Počkáte až matka zmizí za dveřmi (s pocitem, že se nemůže nic stát, páč si všichni malujou, čtou).
A zároveň ještě předtím než se otec vrátí - máte na tom max. deset minut, protože malba musí ještě min. 10 minut zasychat.

Takže jdem na to.

Z neznámého hnutí mysli si vezmete do ruky nůž a způsobíte si povrchové zranění o velikosti max. 5 milimetrů na ukazováčku pravé ruky (praváci na levé ruce).

Pak běháte po bytě pod záminkou hledání kapesníku, třepete rukou s nařízlým prstem tak, aby se krev rovnoměrně rozprašovala po stěnách, podlaze, fantazii se meze nekladou. Nejlépe, když všude proběhnete několikrát.

Okázale přehlížejte roli kuchyňských utěrek přímo v kuchyni a kličkujte před bratrem s náplastí.

Názorné video bude již brzy k shlédnutí na jůťůbu nebo na instáči, řikala Majda.




čtvrtek 4. dubna 2019

Závislost na mobilu

Naše Majda a mobilní technologie.

Ve třetí třídě dostala mobil, moc si ho přála. Nejdřív měla tlačítkový, ale teď už delší dobu má "dotykáč", není úplně nejnovější, proto nebyla žádná tragedie, když se jednoho dne objevil na kraji displeje "pavouk".
Jenže dovolat se Majdě není úplně jednoduché.
J: "Majdo, vezmi si dneska do školy mobil, potřebuju ti po vyučování zavolat a dohodnout se na..."
M: "No, když já nevím, kde ho mám."
Máťa: "Má ho za skříní."
M: "No, jo. On mi tam zapadnul."
J: "Jak dlouho už ho tam máš?"
M: "No já nevím, asi od pondělí."
(Byl čtvrtek!)

Vzhledem k časovému presu už jsme ráno nehledali. Odpoledne byla vyhlášena záchranná akce, mobil nalezen, doládovány baterie, aby se vzápětí zase někde "zatoulal".

Nám by asi úplně postačila pevná linka...

Za to Vojta nedá bez mobilu ani ránu, ten by se klidně díval i na zrnění. Bojujeme pomocí sledování času stráveného na mobilu. Povolená je hodina denně. Někdy to jde hůř, někdy líp. Pevně věřím tomu, že už má věk na to, aby se dokázal ovládnout.



středa 23. ledna 2019

Nákupní horečka

Záhadným řízením osudu jsme se s Májou a Mátějem cestou domů z kroužku ocitli v obchodě s oblečením. Slevy kam se podíváš :)
Majda nutně potřebovala triko s dlouhým rukávem.

Obcházely jsme stojany a hledaly to správné triko. Matěj nás zatím zpovzdálí sledoval. Majda si vybrala dvě trička s jednorožcem, ale velikost se mi moc nezdála, že je tedy vyzkouší. Matěj nadšeně kroužil mezi stojany: "Mamí, můžu taky triko?"
Vysvětlila jsem mu, že triček má dost, ale pyžamo by potřeboval.

Majdalenka zatím hořce plakala, protože trička jí byla malá a větší neměli.
Jednou rukou a očima vybírám s Máťou pyžamo, druhou rukou a pusou utěšuju Máju, že není konec světa.

Našla jsem pyžamo s dinosaurem, podávám ho Matějovi, jestli se mu líbí.
Majda stále štká. Otočím se k ní a snažím se jí vysvětlit, že i bez trička s unicornem se dá žít.
Otočím se zpátky a hledám Matěje, ten už s blaženým výrazem na tváři oblečen v pyžamu právě vychází z kabinky. Rozený manekýn.

Zůstala jsem stát v údivu. Zimní bunda, mikina, triko, oteplováky.... jak to mohl stihnout.


Neměla jsem to srdce mu říci, že pyžamo je trochu větší.
Neměla jsem dost odvahy na to odcházet z obchodu s dvojitým brekem.
Tak má Máťa nové pyžamo, které ani nakonec nebylo ve slevě. :)



Jednou takhle nakupujeme v Bille. Vojta vybírá krájený sýr, tak mu vysvětluju, ať vezme menší balení, abychom to stihli sníst, že moc dlouho nevydrží. Že asi není moc čerstvý, vždycky do tří dnů je divný. Majda se přitočí a povídá: "Lídl je záruka čerstvosti!" Při tom se na mě dívá, jako co bych chtěla v Bille.




úterý 1. ledna 2019

PF 2019

Vše dobré v roce 2019!

pátek 21. září 2018

Prázdninová romantika


Bylo léto, byly prázdniny, odpoledne u rybníka.

Přišla dvě děvčata v rozpuku, svlékla se do půl těla, aby se smočila v rybníce.
A svět se v tu chvíli zastavil, všechno utichlo.
Tedy mužský svět se zastavil.
Břeh byl kamenitý, chvíli trvalo než se dostaly do vody.

Výrostci na skákadle zkameněli, rybáři přestali sledovat splávky.

Jakýsi tatínek stál vedle holčičky po kolena ve vodě. Holčička se ho na něco ptala, on jí odpovídal a vůbec se jí nedíval do očí, odpověď byla úplně nesouvislá...
Maminka vzhlédla ze břehu od knížky, stačil jí jeden pohled, pousmála se a četla dál.


pondělí 10. září 2018

Prázdninové momentky

Zavedli jsme ráno Máju na soustředění, cestou zpátky jsem Máťu pozvala do pekárny na koláč. Povídali jsme si, kolem chodili lidi, taková krásná prázdninová nálada. Cestou domů jsme slyšeli odbíjet hodiny na radnici. Máťa počítal a nemohl se dopočítat.
Devět - povídám já.
M: "Jako devět hodin? Už je devět hodin? A měl jsem už oběd? Co jsem měl k obědu?"

Naprosté prázdninové zmatení.


Jindy zase náš kamarád: "Vojto, byli jste už ... tam a tam (nepamatuju si přesně o jaké místo šlo)."
Vojta s výrazem naprosté odevzdanosti: "Strejdo, je to na kopci? Protože jestli to je na kopci, tak jsme tam určitě už byli, protože jakmile naši vidí nějaký kopec, musíme tam vylézt."


Majda: "Mně se na tom badmintonovým soustředění nelíbí!"
Já: "Proč?"
M: "Protože tam hrajeme badminton."

Co si asi chuděra myslela, když se tam hlásila?


Já: "Vojto, jak se ti líbila dovolená?"
Čekala jsem nadšenou ódu na přírodní scenérie, zážitky...
V: "Ale jo, docela dobrý, ale mohla být i kratší, bylo to s Váma dlouhý."