úterý 25. srpna 2015

Tábor

To magické slovo. Náš první, ehm, tedy Vojtův první. A protože Vojta je první...

Balil si sám, donutila jsem ho pod pohrůžkou, že pojede s prázdným kufrem, já tam vložím maximálně očkovací průkaz a obálku se známkou, aby mohl napsat domů.

V: "Mamí, co to jsou šortky?"
M: "Ty nevíš, co to jsou šortky?"
V: "Jako kraťasy?"
M - oči vsloup
V: "A jaký si mám vzít?"
M: "Hnědý kostkovaný!"
V: "Našel jsem modrý kostkovaný."
M: "Ne, hnědý kostkovaný!"
V: "Mám tu tmavě zelený!"
M: "Grrrr!"

V: "A jak se skládá triko?"
M: "Jestli nevíš, jak se skládá triko, vrať se do první třídy!"
V: "Já jsem tě jen zkoušel, jestli bys mi ho nesložila."

Pátek
Odvezli jsme ho. Nebrečela jsem, ale jen tak tak.

Neděle
Ochladilo se, zjistila jsem, že si nevzal žádnou mikinu. Vezu balíček s mikinou a dopisem. Předávám paní vedoucí, tajně, aby mě neviděl (a náhodou nechtěl opustit tábor :).

Pondělí
Je tu ticho. Majda s Matějem jsou hodní, hrají si, povídají si, smějí se.

Úterý
Přišel dopis - dědovi a babičce, v obálce přišly i známky, co jsem mu dala do obálky, aby se neztratily :)
Majda s Matesem se poprvé porvali.

Čtvrtek
Přišel dopis, ten si schovám na památku. Děsně se mi stýská.
Mates tu běhá s klackem a "počebuje, hlavního minžu Vojtu".

Pátek
Vojta - veselý, upovídaný, pln zážitků, milý. Vydrželo mu to hodinu, pak asi z přemíry únavy, předvedl scénu hodnou tragédie v Národním divadle, následně s námi dvě hodiny nemluvil. Odpočinul si, k večeři snědl talíř husté polévky a tři housky s marmeládou. Rázem se z něj stal harmonický jedinec.

4 komentáře:

  1. Tak nevím, jestli se mám do budoucna těšit nebo děsit :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těšit, tohle je ta lepší varianta :) Pak existuje ještě ta, že se dítě sekne a v žádném případě na tábor neodjede a doma prudí a prudí a prudí :) Chtěla bych si stýskat.

      Vymazat
  2. Ach, zvláště popis příjezdu nejstaršího mi něco připomíná. U nás to probíhá dost podobně. :)

    OdpovědětVymazat