čtvrtek 15. března 2018

Králíček

Náš Matýsek - upovídaný a usměvavý modrooký blonďák - má holku.

Není to žádná horká novina. Nelinka prohlašuje, že budou mít 5 nebo 10 dětí (teď si nejsem jistá), každopádně budou prý bydlet u jejích rodičů (to mi spadl kámen ze srdce), aby jim její maminka mohla vařit. Matýsek je s tím vcelku smířený a nic nenamítá.

Ovšem teď vstoupila do hry ještě Verunka. Verunka na to jde fikaně. Půjčila Matýskovi domů králíčka - asi dvoucentimetrovou figurku šedobílého králíčka. Králíček s námi jel pro Máju na kroužek, byl s námi nakupovat, doma mu Máťa nakrájel mrkvičku.
Pak se po králíčkovi slehla zem, na což se přišlo ráno, těsně před odchodem do školky. Všichni členové naší rodiny pobíhali chaoticky po bytě a hledali.
Pro nedostatek času se rozhodlo, že hledání bude pokračovat odpoledne a Máťa to Verunce nějak vysvětlí.
Odpoledně hledání pokračovalo. Máťa vyprávěl, jak Verunka králíčky miluje, celej smutnej byl. Hledali jsme všude, někde i třikrát. I odpadkový koš jsem přebrala (opravdu podrobně, protože 2 cm šedobílý bobek), kompostovací odpad klacíkem prošťárala, jestli jsme ho omylem nevyhodili s odřezky mrkvičky.
V potu tváře a v pozdním večeru byl zajíček objeven v kapse u tepláků!

Co se snachy týká, jestli bych si mohla vybrat, tak radši Nelinku. Radši honit deset vnoučat než hledat miniaturní králíčky... A já si malovala veselé stáří :)



1 komentář:

  1. Inu, veselé stáří tě možná čeká, ale rozhodně ne klidné :-)

    OdpovědětVymazat