čtvrtek 4. listopadu 2010

Jsou ZDRAVÍ a hotovo

Dle hesla táhni a srůstej jsem prohlásila děti za zdravé. Jsou bez rýmy, trochu ráno pokašlávají, jinak dobrý. Vojtu jsem vyslala do školky.

Majdu jsem odpolko zabalila do fusaku a vyrazily jsme vyzvednout našeho pesimistu. Majdulka byla ve školce nadšená, hned se hnala do třídy a Vojta se krocanil a všem ji ukazoval a hladil ji a říkal jí: "No copak, Majdi, copak. Ty seš taková naše Majdulka, viď... " Takovým tím dospělým hlasem. Dalo mi dost práce zachovat vážnou tvář. Pak jsme Majdě zabránili zmocnit se kočárku a bylo po idylce. Řvala jak tygr celou dobu, co se Vojta oblékal.

Domů jsme došli celkem v poklidu. V síni Vojta prohlási, že to byl dneska krásný den. Zůstala jsem stát s otevřenou pusou. Pak jsem se zmohla na chabou otázku, zda se mu teda líbilo ve školce. Prej ne, nelíbilo, tak jsem se zeptala, co se mu teda líbilo. Prý nic, nic se mu dneska nelíbilo, usadil mě. Uff, to mě vrátilo na zem, zase náš starej dobrej pesimistickej Vojta.

Večer klasika - oba chrchlali. Z Vojty ještě vypadlo, že dopoledne běhali na zahradě dokolečka. Ale můj nezdolný optimismus nezdolají, já věřím, ve světlé zítřky, howg.

Žádné komentáře:

Okomentovat