Ono to celé "vítání" bylo takové ztuhlé, prkenné a zvláštně formální. Vůbec jsem se nedokázala soustředit, co že to městu slibujeme. Z monotonního projevu se nedalo poznat, jestli je město rádo, že má další občany, nebo je z toho smutné (spíš to druhé). Nebýt tam zpívající žákyně a usměvavá zdravotní sestřička v odvážných sesterských "minišatech", tak se snad začnu bát.
Opravdu nechápu, proč byli všichni tak vážní, když někdo z přítomných dětí zaplakal, nebo se jinak hlasově projevil, působilo to velmi nepatřičně.
Ale proč? Vždyť děti jsou radost, kdy už si přestanou hrát na ředitele zeměkoule a sestoupí na zem k obyčejným lidem a dětem u udělají ten vítací obřad normálně lidský a hlavně pro děti a jejich rodiče.
Například na Vojtově vítání se budovala komunitní imunita. Sestřička měla v kapse takový obrovský zmačkaný pánský látkový kapesník (přesně takový nosil můj děda) a tím každému miminku, které položila do kolébky utřela ten uslintaný obličejíček (asi aby dobře vypadalo na fotce). Musím říct, že když jsem to viděla (já si nevšimla, jestli tím utírala ty děti, co "šly" před Vojtou, ale ty po nás všechny to jsem se soustředila, kapesník vypadal, že už něco pamatuje) myslela jsem, že o se mnou praští, byla jsem tak v šoku, že jsem se nezmohla na slovo.
tak ta sestřička na tom vítání mě dostala :D
OdpovědětVymazatupřímně nechápu, co tam dělala :))
to naše vítání je plné křiku, musí tam být VŠICHNI příbuzní a po té následuje žranice :))
inu vesnice
Velmi oceňuju společné foto, Vojtíškův výraz je všeříkající :))
hezkou neděli přeju
Sestřička je asi pozůstatek dob minulých. Vzala od nás dítě, vložila do kolébky a dohlížela asi aby neuteklo (Vojtovi ještě udělala poslední finiš kapesníkem, aby se na fotkách neleskl), my si zatím potřásli rukou s uspávačkou hadů, co měla projev. Podepsali jsme se, dostali cenné dary, vyfotili se a odešli.
VymazatJo jo, Vojta to měl na háku.
Sestřička jako účastník akce mě taky překvapila, to my jsme neměli :-) My si svoje děti šmudlali kapesníkem sami :-)
OdpovědětVymazatTak na vítání občánků bych hlasové projeby dětí nejen očekávala, ale i tolerovala :-))
Za tuto akci musím náš úřad pochválit. Bylo to příjemné, krásně zorganizované setkání - projev nebyl kožený a děti dostaly pro štěstí zlatý čtyřlístek, pamětní list a maminky snad metrovou růži.
Tak těď už oficiálně můžete začít žít "jako občan státu" :-))
Je vidět, že to jde. U nás to rozhodně potřebuje z gruntu předělat a udělat z toho normální veselé setkání.
VymazatRomčo, máme teď celkem solidní místostarostku (aktuálně naše sousedka), tak na ní zkusíme zaútočit?? Jen si nejsem jistá, zda to není právě ta uspávačka hadů...
OdpovědětVymazatDobrý nápad, chtělo by to nový svěží vítr (hádám, že svatební obřady budou něco podobného).
VymazatUspávačka byla blond s dlouhými vlasy asi kolem padesátky +-.