Předvolební!

Volby prostoupily naši domácnost.

Rozbaluji zelenou obálku, vyndávám archy, když si to přišustí Mates: "Šo to je, tohletó?" Automaticky bez ohledu na věk tazatele odpovídám: "To jsou volební lístky."
Mates v ruce připravenou pastelku a velice vážně se tvářící: "Ahá, ukáž!"
Nepůjčila jsem.

Majda objevila ve schránce letáky, pěkně vyvedené s fotkami kandidátů: "Jé, to je Pepa Novák! To je ředitel... Toho já znám."
Majda někam mizí, já lákám výtečníky domů na večeři, když je konečně zaženu, vydám se hledat Majdu. Sedí na balkoně. Volám na ni: "Majdo, pojď na večeři, copak tam děláš?"
Majda se začervená: "Nemůžu ještě na večeři, vyprávím Pepíčkovi pohádku!"
Pan ředitel Pepíček ani netuší jakou má kamarádku.

V dětském pokoji propuká hádka o jakýsi veledůležitý kousek čehosi. Pravděpodobně ho ukořistila Majda, protože Vojta naštvaně ječí: "Nevolte Majdu!" A hned po vzoru předvolebních sloganů dodává: "Sebrala mi lego a nemyje si uši!"

Už abychom měli odvoleno!