pondělí 22. února 2010

Den první - 22.2.

Musím říci, že babička, co je v důchodu, prostě perlí. Asi se nemůže nabažit toho náhlého volna. Opilá svobodou. Nejdřív se to projevovalo tak, že nás skoro ani nechtěla vidět. Já se jí mimochodem nedivím, ale teda netěší mě to.
Na středu měla nahlášeno hlídání malošky, páč krokodýlkovi začínalo plavání. Všechno mi odkývala, jenže den předem nastal zádrhel, zjistila že má zubaře a pak oběd a pokec s kamarádkou. Bohužel druhá babička nemohla zaskočit, neboť má zlomenou ruku. Tak plánovala a plánovala, jak se tam dostane, jak tam vezme malošku s sebou a já ji tam vyzvednu po plavání. Pak volala kamarádce, jestli by to jako nevadilo a společně zjistili, že zubaře i schůzku mají domluvené na čtvrtek, no legrace. Tak všeho nechala, sedla si a uvařila si kafe.
Dneska po osmé hodině ranní někdo ťukal na okénko, babička, jde prý pohlídat, já ještě v pyžamu, nějak jsem o tom neměla páru. Tak nevím, moje mléko na mozku nebo zmatená novodůchodkyně?

Žádné komentáře:

Okomentovat