Včera jsme byli na návštěvě a dostali jsme dotaz. Proč chceme mít tři děti, proč nám dvě nestačí? Co když jim nebudeme umět zajistit dostatečný standard, co když budou chtít všechny na vysokou školu?
Proč nemít jen jedno dítě - jedináčka - to tak nějak chápe každý, ale proč jich mít víc? Ještě když už máme ´páreček´ - tedy chlapečka i holčičku.
No já fakt nevím, nějak to prostě cítím, že dvě jsou málo. Podle mě je ideální počet 4, ale na to fakt nemám. Ani věk, ani nervy. Takže 3, ještě jednou bych to chtěla zažít, to blití na začátku snad ani né, ale ty první kopanečky, ten nádherný pocit při zrození, tu novou nepopsanou bytost...
Je opravdu tak důležité, aby všechny děti měly vysokou školu? Třeba o to ani nebudou stát. A i kdyby vždycky si ji mohou udělat při zaměstnání, nebo taky existují brigády... Třeba je lepší do života mít víc sourozenců spíš než vysoké školy, kroužky, značkové oblečení. Mít jeden druhého, naučit se týmové práci, dělit se, pomáhat si. Možná jsem moc naivní.
Abych řekla pravdu nevidím jako omezující faktor ani tak finance jako fyzické a psychické možnosti - zejména matky. No schválně ať si každý sáhne do svědomí, kolik by měl dětí, kdyby měl řekněme velkorysé finanční prostředky?
Žádné komentáře:
Okomentovat