O víkendu

V sobotu jsme chtěli vyrazit na Jiráskův Hronov, ale pohádka v 10 dopoledne byla z časového hlediska nereálná a oficiální zahájení bylo až o půl čtvrté.

Tak jsme propadli masové atrakci a vyrazili pěšky k polským sousedům na pstruhy. To dostanete prut a v rybníčku si je na kukuřici vylovíte, dáte do kyblíku a donesete do hospody, kde Vám je osmaží. Luky zatrpkle prohlásil, že to není lovení pstruhů, ale vytahování. No jo, ale Vojta z toho byl nadšen a já taky. Totiž mi brali. Ovšem akce to byla masová a tak nějak konzumní, postrádalo to pohodu, takový pstruhový fast food, škoda. Ale i pozitiva to mělo. Krásná cesta lesem plná šišek, borůvek... Vyplašili jsme divočáka a našli mrtvou veverku. Vojta ušel šest kilometrů, i když pusa se nadřela zdaleka nejvíc.

Ovšem capuchino v Náchodě na náměstí V Beránku bylo zdaleka to nejlepší jaké jsem, kdy měla. A ten klid, ta pohoda... Zastávka to sice byla vynucená, ale moc milá.

Dnes jsme se vydali k Zemské bráně a nemělo to chybu. To je taková jistota. Na kočárky to sice vůbec není, ale oprášili jsme nosítko a krosnu. Mise byla úspěšná, Majdulka byla po zajetí v nosítku přesunuta do krosny. Neobešlo se to bez hlasitého protestu, ten však byl umlčen borůvkou a klacíkem na hraní.
Vojta přes veškerou svou snahu do vody nespadl. Luky tak tak, ale taky ne. Utopené pití jsme vylovili. Přešli pašeráckou lávku, která se opravuje. Postavili jsme skřítkům z kůry a klacíků domeček, aby se měli kam schovat před liškou.
Obědvali jsme U Rampušáka na Orlické chatě. Mají tam pískoviště a houpačky a ovečky s koníky.