pondělí 1. srpna 2011

Co je vlastně pohádka?

Asi jsem se bláznivě zamilovala. Bez legrace. Má lehce zvlněné mikádo, strniště, uhrančivý pohled a sametový hlas. Chodí v koženém kabátu a upnuté vestě. Umí fakt hustý kousky (jak by řekl Vojta).

Toužím, aby mě něžně a dlouze líbal. Nicolas Cage alias Baltazar Blake z pohádky pro dospívající a dospělé Sorcerers Apprentice (Čarodějův učeň). Čekal na svou milou přes tisíc let, aby ji vysvobodil, který chlap by tohle vydržel. Celou dobu nosil na srdci náhrdelník, který se jí líbil, když se naposledy viděli a on ho pro ni získal a doufal, že jí ho bude moci jednou dát... Byl schopen obětovat vše, aby zachránil svět a svou nejmilejší...

Ve svých představách jsem Monica Belluci alias krásná kouzelnice Veronica... Není to krásné se občas v běhu všedních dnů takhle zasnít?

Jak jim to sluší (ona je raněná a on trpí)...

Ovšem pominu-li propastný rozdíl mezi mnou a vnadnou Monicou (jediné, co máme společného jsou narozeniny ve stejný den).

Je krásné, že to všechno dobře dopadlo, jak už to v pohádkách bývá.
(Nemalou zásluhu na tom má jedna křehká blondýnka, která  nohou kopla do obrovské satelitní paraboly, kterou tak vychýlila a přerušila smrtonosnou magii. Ještěže měla takovou sílu v noze.)

No jo, ale byl by ten Baltazar vůbec použitelný pro normální, všední, každodenní život? Nepohádal se třeba pak za pár dní s Veronicou kvůli tomu, že přesolila večeři, nebo že mu srazila v pračce jeho oblíbenou vestu?

Dovedete si ho představit, jak vozí děti do školky? Jak nakupuje rohlíky v obchodě?

No a o tom to je! Že se v lidech vytvářejí úplně falešné romantické představy o lásce! Je mi jasné, že můj milý by na mě nečekal tisíc let, že neumí takový super hustý kousky (škoda), nenosí vestu na tělo a dlouhý kabát, netváří se tajemně a neví úplně všechno. V normálním životě většinou nestačí, aby se ženská dlouze dívala na náhrdelník a chlap běžel a koupil jí ho z lásky... Teda alespoň osobně neznám nikoho u koho by to fungovalo. A že držet se za ruce a dlouze se zamilovaně dívat jeden druhému do očí nestačí.

Každá dívka (zblblá z pohádek, které jsou jí od malička vtloukány do hlavy) očekává, že získáním prince svého srdce a svatbou to všechno končí. A žili šťastně až do smrti...
Jenže ono to právě všechno začíná. Některé nástrahy a a nebezpečí je třeba překonávat každý den. A není to přímo záchrana lidského druhu, jsou to mnohem menší a leckdy přízemnější, ale o to zákeřnější problémy. Ach jo.

Ale je krásné takhle se zasnít!

2 komentáře:

  1. Moc hezky napsané :-) Domnívám se, že energie našich dětí by pana Cage brzy zahubila. A vo tom to je...

    OdpovědětVymazat
  2. Dani, dík. Jo, jo, tak nějak.

    OdpovědětVymazat