Jednu chvíli, když děti zpívaly a za nimi na plátno se promítaly fotky, když byli úplně malincí, no kterou matku by to nedojalo. Taky se mi zamžily oči, jenže Majda mě vrátila zpět na zem, prý čůvat. Nechtěla jsem riskovat, seděla mi na klíně, zamáčkla jsem slzu a šla hledat záchůdky. Na záchůdkách, jak jsem se sehla nad Majdou, mi sklouzl foťák na krku a prásklo ji to do hlavy. Chuděrka, teď je praštěná.
Jedna zvědavá.
Mikrofonu se nikdo nebál.
Dáreček.
Druhou radost mi udělal anděl vtělený do Lukášovi mamky (tchýně nezní hezky). Nejen že obětavě hlídala Matěje, zatímco my jsme besídkovali, ještě mi vyžehlila všechno prádlo, aby se prý nenudila, když Matěj spal. Ježíšku děkuju ti, já už svůj dárek dostala, víc nechci. To je tak úžasný.
Ty děti člověka vždycky z toho dojetí tak pěkně vrátí na zem :-)
OdpovědětVymazatA gratuluju k úžasné manželově mamince :-) Taky bych potřebovala nějaký dobře míněný zásah zvenčí :-)
Pravda je zásahů zvenčí by naše domácnost snesla mnohem více, ha ha.
VymazatDěti jsou poklad.
Besídka je parádní, jak já tyto akce mám ráda :)
OdpovědětVymazatJinak se musím přiznat, že mi včera vyžehlila taky maminka - jak já tu žehličku nenávidím :))
Mám k ní úplně stejný vztah :)
VymazatGratuluju k mother-in-law.
OdpovědětVymazatKoukám, že procvičuješ engličtinu :)
VymazatDíky, my jsme s mother-in-law takové duše spřízněné obě váhavé váhy.
Foťákem přes hlavu..dobře známe :)). Není nad vyžehlené prádlo andělem!
OdpovědětVymazatNo jo, nejsem zvyklá, byl půjčený, fotoaparát.
VymazatTakové prádlo se nosí samo (akorát nám už brzo dojde, je to pech).
Emilko máš u mě něco pod blogový stromeček http://www-eternity.blogspot.cz/2012/12/liebster-blog.html
OdpovědětVymazatDíky.
Vymazat