Teď ten slibovaný o babičkách. jsme totiž ve Fáry vedly takový hovor, páč kámošce se přistěhovala babička-pra a s ní náhlý luxus, žehlí, jezdí s malou v kočárku a větší vyzvedává ze školky.
Z dětství si pamatuju babičku sokolku hlídací plus žehlící plus uklízecí. Prostě když už nás hlídala, tak mamce skorovysmíčila celý kvartýr. Jak to dělala si nepamatuju, ani jak si s námi hrála si nepamatuju. Jak to všechno stihla nevím. Jen vím, jak vždycky po obědě zametla v kuchyni, aby ani mikroskopický drobek na zemi nezůstal, když se jí něco nezdálo tak i setřela. Ať dělala, co dělala, kdyby se na hlavu postavila. Mamka vždycky první co, vzala smetáček a zametla kuchyň. Babička byla lehce nepříčetná, ale měla smůlu. Taky, když k nám přišla na návštěvu, žehlila nebo zašívala. Neskutečná energie.
No a co naše babičky? Babička ze vsi je v pohodě, když hlídá tak uklízí sem tam velice nenápadně. Asi abych se neurazila. Škoda, že moc nehlídá, je totiž dosti vytížená důchodkyně, ha ha. Ta by snad byla i ta žehlící babička, jak ji znám. Když potřebuju tak pohlídá, ráda, dokonce i takové krizovky. Ale když vidím, kolik toho má okolo domu a v domě, v obchodě atd. tak si říkám, že snad ani nemá chvilku jen tak si sednout a vypít kafíčko.
Babička B se s vnoučaty vrací do dětství, kdybyste viděli, jak si to hraní užívá. Je to moje záchrana a ještě to zbožňuje. Sem tam si ji dobírám, kdy že jako přijde umýt okna a vyžehlit, ale to jen tak v dobrém. Jsem moc ráda, že můžu občas raubíře odložit a vědět, že jsou v dobrých rukou.
Říkám si jaká já jednou budu babička/tchýně.
Žádné komentáře:
Okomentovat