Cesta

Budíček obstarala Majdulka 6.15, kojím, předstírám spánek, muž vstává.

6.40 vstávám také, Majdulka veselá, muž pln energie uklízí, dobaluje, přiravuje snídani, Vojtu se nedaří probudit. V sedm fakt neodjedem.

7.15 všichni jsme připravení, Vojta přes veškeré snahy dále chrápe. Vytahujeme ho z postele, strojíme, usazujeme k snídani, muž nese do auta další horu věcí, odjezd přesunut na osmou.

8.00 téměř všechno v autě, snídaně sklizena, odcházíme.

8.05 Vojta si při neopatrné manipulaci na nočníku načural do kalhot, slipů a ponožek, propadá beznaději. Rozjíždíme záchrannou akci.

8.15 vyrážíme, Vojta si povídá s Liškou v navigaci. Majdulka baští křupky a vytuhá. Vojta zpívá, je umlčen rohlíkem a banánem, moc to ale nepomáhá.

Před 10. projíždíme Prahou, děti jsou v pohodě, muž potřebuje čurat, chce zastavit na benzince. Zkouším navrhnout alternativní řešení, nechci zastavovat, dokud jsou děti v dobrém rozmaru. Nebylo vyslyšeno, zastavujeme, čuráme. Majdulka pije.

Asi o půl 12. zastavujeme na poslední Benzině na oběd, menu mě teda neuchvátilo, ale pečené stehno bylo dobré. Na střídačku, jíme, pijeme, chodíme se mýt...

Kolem 13. opouštíme ČR. Děti polotuhé. Majdulka baští křupky, Vojta zpívá.

Kolem 15. se děti probouzejí, já též, muž snad nespal, doufám. Čůr pauza, za kupon ze záchodu a 0,5 euro kupujeme kindervajíčko, Vojta je štěstím bez sebe. Majda také pije jak divá. Dále ji uplácíme křupinkami a různými divítky.

16.30 Krupinky docházejí, blížíme se k Uderns, Vojta zpívá, Majda to nahlas komentuje. Přežili jsme, hurá. Všude kolem krásné Alpy, sníh, sjezdovky, zima.

Vybalujeme, děti řádí, my jsme tuhoši. Tak jsme je vzali na prochajdu, ať se jim líp spí, že jo.